28. prosince 2010 v 21:46 | kreslená auta
|
Na mém stole odedávna leží nový zvláštní kus,
je to věrně padělaný velký,lidský,lesklý trus.
Často sedím za večera nad tím ho*nem zadumám
usmívám se,zaslzím,když ho k oku pozvedám.
Snad byl otcem toho trusu přepychový hodokvas,
snad byl dílem proletáře,aneb sličné ženy as?
Snad mu kmet na lůžku ztrýzněn,z nenadání život dal.
Snad byl jeho otcem mladík,když k milence pospíchal.
Ho*no mlčí,svědek němý,neprozradí kde se vzal,
nepoví kde,kdy a jak ho jeho mistr zanechal.
Škoda že jsem kousek novin vedle ho*na nenašel,
znal bych aspoň politiku,kníže jeho pán náležel.
Ale jedna věc mě těší,z ho*na čerpám nauku,
v ho*nu jsme si všichni rovni,bez reforem bez hluku.
Ať ho vys*al cikán v háji nebo slavný generál,
ho*no pochází svou formou no a smrdět bude
DÁL. :D